Co je to vlastně čtvrtá dimenze v tantrické masáži? Není to nějaký technický termín z fyziky, ani tajná technika, kterou vás naučí jen ti nejzkušenější maséři. Je to něco, co se nestane v těle, ale mezi tělem, myslí, dechem a tichem. Něco, co se nechá popsat, ale jen zažít.
Nejde o dotek, ale o přítomnost
>Většina lidí přijde na tantrickou masáž s očekáváním, že to bude jen intenzivnější verze obyčejné masáže. Někdo hledá uvolnění, jiný stimulaci, třetí příležitost k vyjádření něčeho, co dlouho tlumil. Ale když se začne masáž skutečně rozvíjet, zjistíte, že se něco děje jinde. Dotek je tam, ale už nejde o to, kam se dotýkáte. Jde o to, jak se dotýkáte. A jak se necháte dotýkat. >První dimenze je tělo. Kůže, svaly, tep, dech. Všechno, co můžete cítit prsty. To je základ. Každá masáž to má. >Druhá dimenze je emoce. Někdy se při masáži objeví slzy. Ne proto, že je něco špatně. Ale proto, že něco, co jste dlouho skrývali, začalo být vidět. Vztek, smutek, strach - všechno to může vystoupit, když tělo přestane být jen strojem a začne být domovem. To je emoce. To je druhá dimenze. >Třetí dimenze je energie. Ne ta, co se měří v wattech. Ta, co se cítí jako teplo pod kůží, jako vlna, která se šíří od pánve až k hlavě. Ta, která se neztrácí v orgasmu, ale se mění. V tantrické masáži se nejde o vyvrcholení, ale o proudění. O to, jak energie přechází z jedné části těla do druhé, nezadržovaná, nezneužívaná, jen přítomná. To je třetí dimenze. >Čtvrtá dimenze je přítomnost. Ne myšlenka o přítomnosti. Ne snaha být přítomný. Ale prosté bytí v okamžiku, kdy se nic nechce dělat. Když se dech zpomalí, myšlenky ustoupí a tělo už neříká: „Co dál?“ Ale jen: „Tady.“ >Je to jako když se díváte na plamen svíčky. Neříkáte si: „To je hezký.“ Neříkáte si: „Měl bych si to zapamatovat.“ Jen se díváte. A v tom okamžiku se změníte. Ne proto, že se něco stalo. Ale proto, že jste přestali chtít, aby se něco stalo.Symbolika, která nemá jméno
>V tantrické masáži se symboly nevysvětlují - prožívají. Někdo říká, že dotek na břiše je spojen s čakrou světla. Jiný říká, že dotek na zádech je připojení k zemi. Ale to všechno je jen metafora. Skutečná symbolika je v tom, co se stane, když se tělo úplně uvolní. >Ve většině životů máme strach z toho, co je uvnitř. Strach z citu. Strach z slabosti. Strach z toho, že bychom mohli něco cítit moc silně. Tantrická masáž to nemění - jen ukazuje, že to všechno může být v bezpečí. Když se dotek stane jen dotekem - bez cíle, bez očekávání, bez potřeby něco získat - začínáte vnímat, že tělo není vaše nepřítel. Je to váš domov. A čtvrtá dimenze je právě ten moment, kdy se přestáváte snažit být někým jiným. Když se stáváte tím, co jste. >Neexistuje žádná kniha, která by vás naučila, jak to cítit. Ale existuje mnoho lidí, kteří to zažili. A když se podíváte do jejich očí po masáži, uvidíte něco, co se nedá popsat. Něco, co je tiché. A přesto silné.
Co se děje, když přijde čtvrtá dimenze?
>Nejde o nějaký výbuch. Nejde o orgasmus, který vás vyhodí z postele. Je to spíš pomalý přechod - jako když se večer přemění večer v noc. Něco se jen otevře. A už se nezavře. >Možná se najednou cítíte jako dítě, které je v bezpečí. Možná se cítíte jako strom, který stojí věčně. Možná se cítíte jako voda, která teče bez odporu. Nezáleží na tom, jak to popíšete. Záleží na tom, že to cítíte. A že to necháte být. >Podle zkušeností mnoha lidí, kteří se vrátili po několika sezeních, se čtvrtá dimenze neobjeví v první masáži. Občas se objeví ve třetí, někdy až v páté. Není to cíl. Je to přirozený výsledek. Když se tělo, emoce a energie naučí spolupracovat, přítomnost se sama objeví. Jako když se v místnosti zhasnou všechny světla - a najednou vidíte hvězdy.
Proč to není jen „víc sexu“?
>Je tu ten tenký okraj mezi tantrickou a erotickou masáží. A ten okraj není v doteku. Je v záměru. Když se masáž stává prostředkem k vyhledávání radosti, je to erotická. Když se stává prostředkem k nalezení sebe, je to tantrická. >Čtvrtá dimenze se neobjeví, když se snažíte něco dosáhnout. Objeví se, když přestanete snažit. Když se vzdáte potřeby „něco získat“. Když se přijmete tak, jak jste - se všemi strachy, se všemi jistotami, se všemi tichými bolestmi. >Nejde o to, kolikrát jste „dosáhli“ orgasmu. Jde o to, kolikrát jste se cítili celí. Jde o to, kolikrát jste se v tom okamžiku cítili jako část něčeho většího. A nejde o to, jestli jste byli s někým. Jde o to, jestli jste byli s sebou.Co po tom zůstane?
>Nejde o to, jak se cítíte hned po masáži. To je jen začátek. Čtvrtá dimenze se projevuje později. V tichých chvílích. Když se díváte na oblohu. Když se dotýkáte ruky svého partnera. Když se někdo zeptá: „Jak jsi?“ a vy odpovíte: „Jsem.“ A neříkáte nic víc. >Možná se začnete více smát. Možná se začnete více plakat. Možná se začnete cítit klidnější, i když se kolem všechno třese. To není náhoda. Je to důsledek toho, že jste se dotkli něčeho, co se nedá ztratit. Něčeho, co je vás. >Čtvrtá dimenze není cesta ven. Je cesta dovnitř. A když tam přijdete, zjistíte, že jste tam vždycky byli. Jen jste se nechali najít.Je čtvrtá dimenze v tantrické masáži něco, co může každý zažít?
Ano. Není to výjimečný stav, který potřebuje speciální schopnosti. Je to přirozený důsledek hlubokého uvolnění. Stačí, abyste přijeli s otevřeným srdcem, bez očekávání a bez potřeby něco „dostat“. Čtvrtá dimenze se neobjeví, když se snažíte. Objeví se, když přestanete snažit.
Je čtvrtá dimenze spojená s orgasmem?
Není. Orgasmus je fyzický jev. Čtvrtá dimenze je stav přítomnosti. Někdy se vyskytují spolu, ale neznamenají to samé. Někdo zažije čtvrtou dimenzi aniž by zažil orgasmus. Někdo zažije orgasmus a nic jiného. Čtvrtá dimenze je o tom, jak se cítíte - ne o tom, co se stalo.
Může čtvrtá dimenze změnit váš život?
Ano. Ne proto, že by vás něco „vyhodilo“ do jiného světa. Ale proto, že vás přivede k sobě. Když se naučíte být přítomný v masáži, začnete být přítomný i v ostatních chvílích. V rozhovorech. V práci. V tichých večerech. Změní se vaše vztahy. Změní se vaše vztahy k sobě samotnému. A to je jediná změna, která opravdu trvá.
Je potřeba mít zkušenosti s tantrickou masáží, abych zažil čtvrtou dimenzi?
Není. Někteří lidé ji zažijí už v první sezení. Jiní ji zažijí až po několika měsících. Zkušenost není otázka počtu sezení, ale otázka otevřenosti. Když se necháte vést, ne k tomu, co máte „dostat“, ale k tomu, co už vás běží, čtvrtá dimenze se objeví sama.
Je čtvrtá dimenze něco, co může být „ztraceno“?
Není. Nejde o nějaký stav, který byste mohli ztratit jako klíč. Je to přístup k sobě. Když se v něm někdy ztratíte, není to proto, že se ztratil. Je to proto, že jste se znovu zapomněli. Ale ona cesta zpět je vždycky tam. Stačí se zastavit. Dechnout. A znovu se nechat dotknout.